Jste zde: Region mohelnicko > Obec Maletín

Obec Maletín

Pro turisty atraktivní obec s pískovcovými lomy a blízkou rekreační oblastí Svojanov.

GPS: 49.79902778N, 16.77981389E

Fotogalerie

Popis
Kontakty

Maletín je poměrně velkou obcí nacházející se u hranic olomouckého a východočeského kraje. Stojí u silnice 3. třídy, od Mohelnice, Zábřehu na Moravě i Moravské Třebové je vzdálen 15 km. Jeho součástí je Starý Maletín, Nový Maletín a obec Javoří.

Starý Maletín

leží v kotlině obklopené hlubokými lesy v místech, kde západní část Mírovské vrchoviny přechází do předhůří Českomoravské vrchoviny. S Mírovem (vzdáleným asi 5 km) je Starý Maletín spojen místní komunikací. Ta vede údolím říčky Mírovky, která pramení u maletínských pískovcových lomů. Z této cesty vede řada lesních pěšin do okolních lesnatých kopců, kde rostou houby a jiné lesní plody, jimiž se kromě výletníků živí i mufloni, daňkové nebo jeleni sika. Dominantou obce a její nejvýznamnější památkou je kostel sv. Mikuláše, k dalším památkám Starého Maletína patří socha sv. Jana Nepomuckého a mariánský sloup. Dokladem lidové architektury je rodinný dům č. p. 1. Obec byla podle neověřených zpráv založena keltskými a římskými horníky. Hornické nářadí, jež má Starý Maletín ve znaku, však nepřipomíná založení obce, nýbrž její nejslavnější minulost spjatou s těžbou pískovce v okolních lomech. První písemná zpráva o Starém Maletíně je z roku 1317, kdy ves byla lénem olomouckých biskupů, kteří jej v polovině 14. století připojili k mírovskému panství.

Nový Maletín

se nachází asi 2 km jižně od Starého Maletína v kopcích Mírovské vrchoviny, nad údolím říčky Mírovky. Nový Maletín byl vždy malou vesničkou, po ukončení těžby maletínského pískovce však téměř zanikl. Dnes je již prakticky pohlcen osadou Svojanov, známou rekreační oblastí, která se nachází těsně za hranicemi východočeského kraje. K novodobým zajímavostem nesporně patří to, že v Novém Maletíně byla při sčítání lidu v roce 1991 zaregistrována jediná trvale bydlící osoba. Nový Maletín byl založen roku 1779 na pozemcích bývalého panského dvora, který byl zvláštním lénem olomouckého biskupství, k němuž náležela tvrz Templ a kamenolom. Tvrz, která zanikla v období třicetileté války, byla dle ústního lidového podání místem, kde původně sídlilo několik „červených rytířů“, tedy Templářů. V obci je památkově chráněný pískovcový kříž.

Javoří

leží na vrcholku kopce (520 m. n. m.), osadu tvoří pouhých třicet domků seskupených kolem malé zvoničky. Při dvoukilometrovém klesání do Starého Maletína stojí za zaznamenání zděná boží muka a především okolní malebné lesy. Ves založili němečtí kolonisté ve 2. polovině 13. století na místě vykáceného javorového lesa. První zprávy o vesnici pochází z roku 1320, roku 1564 ves koupil olomoucký biskup Marek Kuen, který ji spolu s okolními obcemi následně připojil k mírovskému hradu. Na období obléhání Mírova za třicetileté války upomíná název pole na okraji katastru Javoří, jemuž se říká švédský hřbitov.