Počátky osídlování Moravy

Mohelnice a její okolí leží v úrodné kotlině, chráněné od severu vysokými horami, od západu uzavřené Zábřežskou vrchovinou a od východu posledními výběžky Hrubého Jeseníku. Středem tohoto území se vine řeka Morava. Není divu, že v těchto příznivých podmínkách nalézal lidský rod bezpečné útočiště už od pradávných dob.

První osídlení

Pravěký člověk vstoupil poprvé na tato místa v poslední době ledové, někdy před 40 000 lety. Byly to tlupy lovců, kteří využili příhodných jižních svahů Jeseníků k lovu mamutů a jiné stádní zvěře. Tito lovci si budovali tábořiště s lehkými stanovými přístřešky, z nich několik bylo zřízeno v Dubicku a Úsově.

Rozvoj zemědělství

Po odchodu ledovců zavládlo mírnější podnebí (podobné dnešnímu) a z Předního Východu k nám přes Balkán v průběhu 6. tisíciletí př.n.l. přicházejí zemědělci a pastevci dobytka. Tito lidé bydleli v dlouhých nadzemních domech (cca 13-24 x 6-8m), jejichž konstrukci tvořilo pět paralelních řad nosných kůlů. Stěny tvořilo propletené proutí, omítnuté mazanicí, střechy byly sedlové, pokryté šindelem. Jedna z takovýchto osad byla zřízena také v Mohelnici, jak dokládá archeologická lokalita u bývalého cukrovaru v místech štěrkopískoven. Její význam ještě více vzrostl po jednom z výjimečných objevů evropského významu – v roce 1999 zde byl nalezen unikátní monoxyl starobylé lodi. Loď je vydlabána z jednoho kusu dubového kmene a vyztužena čtyřmi žebry, její délka je přes 10 metrů, šířka 1 m, výška 60 cm. V mladší době kamené přicházejí lidé kultury moravské malované, později také kultury nálevkovité, zvoncových pohárů či kultury šňůrové.

Keltové

Vývoj lužické kultury byl násilně přerušen vpádem Keltů ve 4.-3. stol. př.n.l., kteří si osvojují také území Mohelnicka, především údolí řek Moravy a Třebůvky. V keltské době došlo k velkému rozvoji železářství – nový kov se stává běžně používanou surovinou k výrobě nástrojů, zbraní i šperků. Keltové také zavedli používání hrnčířského kruhu při výrobě keramiky a od poloviny 2. století razili vlastní mince. Brzy po přelomu letopočtu byli keltové vytlačeni Germány. Velká část keltské osady byla zkoumána na jižním okraji Mohelnice, další nálezy keltské kultury jsou v Moravičanech, Polici nebo Mohelnici-Libivé.

Slované

Slované se na Moravě objevují v 5.-6. století n.l., počátky jejich pobytu na Mohelnicku sahají do 8. století. V Moravičanech-Dílech bylo odkryto několik nadzemních srubových objektů zemědělské osady. Z 9. století – doby rozkvětu Velké Moravy – jsou na Mohelnicku dvě osady a pohřebiště: jedno sídliště v Moravičanech v prostoru dnešního kostela, které později přerostlo v hradiště, druhé v Mohelnici, pohřebiště leží v Moravičanech – Penkově sadě. K velkému rozvoji osídlení došlo po roce 1 000 v souvislosti s usazením údělních přemyslovských knížat v Olomouci. V současné době je na Mohelnicku známo několik zemědělských sídlišť z této doby, roztroušených podél toku Moravy a jejích přítoků a dále dvě hradiště – v Moravičanech a Stavenici. Ve 13. století se jádro slovanského osídlení stěhuje před pravidelnými záplavami a případnými útoky na malou vyvýšeninu, která je od té doby až do dnešních dní centrem města Mohelnice.

 Zpět na Průvodce regionem