Místopis Mohelnicka

Okraje Mohelnicka tvoří nepříliš výrazné vyvýšeniny, jejichž nadmořská výška nepřesahuje 600 metrů. V západní části je to Mírovská vrchovina, pro kterou jsou typické oblá temena kopců a poměrně hluboce zařezaná údolí vodních toků. Na východě se zprvu pozvolně a posléze i výrazněji zvedá Úsovská vrchovina, které vévodí skalnatý vrch Bradlo. Mezi oběma vrchovinami se nachází Mohelnická brázda. Touto protáhlou a přitom úzkou sníženinou protéká řeka Morava. Nejvýznamnějším přítokem Moravy v naší oblasti je řeka Třebůvka. Její hluboké údolí odděluje Mírovskou vrchovinu od nejsevernějších výběžků Bouzovské vrchoviny. Celkově se dá říci, že krajina Mohelnicka má sice převážně poklidný ráz, ale rozhodně není jednotvárná.

Mohelnická brázda je protáhlá a poměrně úzká sníženina protékaná řekou Moravou. Z celkové délky sníženiny, která činí 30 km, připadá na oblast Mohelnicka přibližně jedna třetina. Mohelnická brázda má charakter roviny s minimálními výškovými rozdíly a nadmořskou výšku 240 až 260 metrů. Řeka Morava zde dosud místy protéká původním meandrujícím korytem, na jiných místech však byl její tok již upraven. Část široké říční nivy byla pozměněna těžbou štěrkopísků, v jejímž důsledku zde vznikla rozsáhlá a hluboká jezera, z nichž nejvýznamnější je Moravičanské jezero.

Mírovská vrchovina se svými širokými hřbety, hluboce zařezanými údolími a střídajícími se plochami polí, luk a rozsáhlejších lesů je pěknou ukázkou harmonické krajiny. Zatímco nadmořská výška krajiny v okolí Maletína a Studené Loučky výrazně přesahuje 500 metrů, při jejím jihovýchodním okraji nedosahuje ani 400 metrů. Nejvýše položená část Mírovské vrchoviny s Kančím vrchem (613 m n. m.) leží již za hranicemi Mohelnicka. Od sousední Bouzovské vrchoviny je oddělena hlubokým údolím Třebůvky.

Bouzovská vrchovina zasahuje na Mohelnicko pouze nevelkým výběžkem jižně od Loštic. Jeho nejvyšším bodem je vrch Líšná (401 m n. m.), který se zvedá téměř 150 metrů nad dno údolí Třebůvky. V jeho blízkosti je rozsáhlý kamenolom. Nejvýznamnějším skalním útvarem této části Bouzovské vrchoviny je Palonínská skalka (360 m n. m.). Mimo oblast vlastního Mohelnicka leží na území Bouzovské vrchoviny turisticky atraktivní krasové oblasti se zpřístupněnými Javoříčskými a Mladečskými jeskyněmi a romantické údolí potoka Špránku se skalní bránou Zkamenělého zámku.

Úsovská vrchovina má dvě zcela odlišné části. Jižnější část má charakter pahorkatiny a její nadmořská výška nedosahuje ani 400 metrů. Její výrazný jihozápadní okraj dosti příkře spadá přímo k řece Moravě. Severní části Úsovské vrchoviny jsou podstatně vyšší a členitější. Na vrcholu Bradla (600 m n. m.) a na blízké Kočičí skále či Třech kamenech jsou navíc i velmi pěkné skalní útvary.

Zpět na Průvodce regionem